Je „TO“ světlo nebo „TEN“ Světlo

Hospodin je mé světlo i má spása, koho bych se bál?

Žalm 27: 1-5

V něm byl život a ten život byl světlo lidí. A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.

Jan 1: 4-5

Všechny vás vítám mé milé děti a také všechny ty, co čtou tyto řádky. Dnes si budeme povídat na téma SVĚTLO. Zcela poprvé, kdy se naše Bible zmiňuje o světle, čteme v kapitole Genesis. Byl to Bůh, kdo vyslovil slovo a stvořil světlo. Bůh řekl: „Budiž světlo,“ a bylo světlo. Genesis 1:3 Stalo se přesně to, co Bůh vypověděl. Světlo se stalo takto potvrzené. Nebylo žádné světlo a v okamžiku, kdy Bůh vyřkl Slovo, světlo vzniklo a uvedl je do existence. To je důkaz. Světlo je potvrzením Jeho Slova. Jak mnozí z vás již ví, bez světla není život, nemůže vůbec nic žít. Dnes není na zemi žádný život, jedině ten, který vzešel skrze světlo slunce v botanické říši. Vidíte? Pojďme se na to vše tedy podívat nejen z pohledu, který se učíte dnes ve škole, ale hlavně z toho nejdůležitějšího pohledu Pravdy. Neboť i z pramene vyvěrají  další řeky a potůčky. Tak shledáváme a ukážeme si dnes, že „TO“ světlo je stvořeno z “TEN“ Světlo. Chvála Pánovi! Není to žádná hádanka ani rébus. Vše je dokonalé, protože Bůh je přesně takový –  Dokonalost v dokonalosti. Jdeme na to. A abychom mohli začít, musíme se vždy vrátit na začátek všeho. Ne na konec, ne doprostřed, ale vždy tam na začátek. Někteří lidé se dnes dohadují ve svých školách,
že svět je starý mnoho milionů let a snaží se odsoudit Bibli a říkají, že ona je špatná, neúplná nebo že v ní něco chybí a nebo naopak přebývá. Ne, děti, ona je přesně taková, jakou ji Bůh chtěl mít, aby byla. Ti, co se pak takto mnohdy ozývají proti ní jakýmkoli způsobem, vůbec Bibli  ani nečtou. To je právě ono. Proč? Protože Bible nám neříká, jak je svět starý. Bible říká: Genesis 1:1  „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi.“ Tečka. Za touto větou je tečka a to znamená jediné, ukončení věty. Kdy, jak, nevíme. Dále se nic dalšího nedozvídáme. Mohly to být třeba stovky miliony nebo biliony let nebo i více či i méně. Každopádně jak a v jakém časovém úseku se vše stalo, to musí vědět Bůh, rozumíte? Ne já, ty či učitel zeměpisu. Bůh. Následně se dozvídáme, že země byla pustá a prázdná, temnota byla nad hlubinou a Duch Boží se vznášel nad vodami. I řekl Bůh: Budiž světlo! A bylo světlo. Genesis 1: 2-3  Nad celou zemí se objevila mlha a tvořila tmu. A Bůh řekl: „Budiž světlo!“ A tma zmizela a byla i obloha bez mraků. Další verš v Bibli nám říká Genesis 1:4-5 Bůh viděl, že světlo je dobré a oddělil Bůh světlo od tmy. Bůh nazval světlo dnem a tmu nazval nocí. A Boží Slovo stále odděluje světlo od tmy. Bůh koná stále stejně. Když se připravuje na použití čehokoli, musí oddělit vždy světlo od tmy. Když se chystal použít skupinu lidí, musel oddělit světlo od temnoty. Když se připravuje použít nějakého jednotlivce, oddělil opět světlo od tmy. Bůh poslal světlo, aby oddělilo tmu, temnotu od světla. Světlo tedy přichází od Boha skrze Jeho vypovězené slovo. Tento slovní rozkaz vyčistil oblohu a slunce mohlo zasvítit na tuto zemi. Dnes se děje to samé. Jeho Slovo čistí  každou atmosféru nevěry-nevíry. Jeho Slovo to způsobuje stále. Semeno bylo již na zemi, zasadil ho Bůh a jakmile se k němu dostalo slunce, počalo růst. Trvalo jen několik dní, než vyrostlo, protože to semínko jediné, co potřebovalo, bylo světlo. Vidíte? Stále stejným způsobem On pracuje. Co z toho nyní poznáváme, děti? Jeho semeno je Jeho Slovo a taktéž nám Pán odhaluje, že On je i Světlem, neboť je i Slovem. Slovo a Světlo, to je tedy totéž. Život v Něm je Světlo Slova. A Život je to, co z toho semínka vychází. Tedy Kristus ve Slově vlastně způsobuje, že Slovo dělá to, co má dělat. Přesně tak
jako život  například v pšeničném zrnku nebo v jakémkoli jiném zrnu způsobuje, že
pšenice „ví“, co má dělat. Jak ona ví, co má dělat? Protože je to život, který je v ní a ten jí řídí. A tímto způsobem funguje naprosto každý život zde, protože vše je z Boha stvořené a jen On je tím životem. Život  přichází jedině skrze Jeho vypovězené Slovo Boží, které se uskutečnilo. Světlo tedy přináší život. Ukažme si to právě teď na jednoduchém příkladě, děti. Když bychom zasadili do květináče zrnko pšenice, semínko slunečnice či jakékoliv jiné semeno a dali bychom je do sklepa, kde je tma. Co se stane? Kdo ví? Ta semínka budou tam ve tmě doslova přikrytá tou temnotou a ony nic ze sebe nevyprodukují, nic z nich nevzejde, nic se z toho nezrodí, protože nemůže. Ale jakmile na ně zazáří světlo, tak se z nich zrodí život, pokud je v tom semeni zárodek. Veškerý přirozený život pochází z Jeho mluveného slova. A slunce je tím Jeho vypovězeným Slovem. Bůh řekl, že stvořil velké světlo na nebesích pro den – slunce a menší světlo pro noc – měsíc. A všechen přirozený život musel takto přijít skrze Boží mluvené Slovo bez ohledu na to, co lidé říkají a myslí si či se snaží o cokoli dalšího. Vždy to bude stejné. Květina nemůže růst bez světla neboli také vyřčeného Božího Slova, které na ni svítí, neboť slunce
je vyslovené Boží Slovo, když řekl: „Budiž světlo.“ A tak se světlo stalo světlem. Chvála! A duchovní život, věčný život, může přijít taktéž pouze skrze Boží mluvené Slovo života. A ten Život je S-y-n. Pán Ježíš Kristus. V něm je Světlo a v něm není žádná tma; a On je Božím vysloveným Slovem – Světlem. Je to tak, neboť v Bibli nacházíme : „Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh.“  Jan 1:1 Boží Slovo přichází pouze prostřednictvím Bible. Tak i člověk je Božím stvořením a i skrze něj tedy Bůh pracuje. Semínko vždy zrodí svůj druh. Dalším příkladem pro vás je třeba tento. Opice. I opice zrodí svůj druh opice, žirafa rodí zase žirafy, ze slona se zase narodí jen slon, pšenice zrodí pšenici. Z člověka se narodí opět jen člověk nikoli pes. A Slovo vnesené, zaseté do správného srdce, přinese taktéž Světlo – Život. Ať už tělesné či duchovní, nic nemůže žít bez Božího Světla. A tak tedy, když Bůh posílá své Světlo – sebe Samého v osobě Syna Božího Ježíše Krista nám, každému jednotlivci a koná všechny tyto věci, o kterých si právě nyní povídáme a my to odmítneme. Ach! To je potom velice politování hodné.

Představte si jakéhokoli člověka, který by řekl: „ Já jednoduše odmítám uznat, že existuje něco jako slunce, nevěřím, že slunce existuje“! A  běžel by pak do sklepa, zavřel by za sebou všechny dveře a seděl tam ve tmě a říkal: „Nic takového jako slunce neexistuje. Není nic takového jako světlo.“ Hned bychom poznali, že s ním není něco v pořádku.
Souhlasíte? Něco je špatně, když odmítá užitek Bohem daného světla.  Něco s ním není v pořádku. On nechce jeho hřejivé paprsky. Nechce jeho esenci, podstatu, která dává zdraví. Nechce sluneční světlo, aby v něm chodil a žil. Raději si vybírá tmu. Tento člověk nám pak ukazuje, že s ním není přirozeně něco v pořádku po duševní stránce. Pán Ježíš říká: „Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má Slova ve vás, požádejte, oč chcete, a stane se vám.“ Jan 15:7 Ano, Světlo bude zářit a spravedlivý bude žít vírou. Bible říká: „Choďme ve světle, jako On je ve světle, pak krev Ježíše Krista, Syna Božího, nás očišťuje od každého hříchu.“ Hřích, to je „nevíra“. On je Světlo. On je Světlo, které máme následovat. On je
jediné Světlo. A dnes je to stejný důvod, proč toto poselství, že „Ježíš Kristus je
stále stejný“, je odmítáno, protože lidé žijí v záři jiného světla vyznání než je v Bibli. A tato jejich vlastní záře je zcela jiný druh falešného světla, ale přesto je to světlo. Také ono svítí, lidé si myslí, že je to správné světlo, pravdivé.
Ukážeme si to na příkladu fata morgány. Víte, děti, co je to fata morgána? Věřím, že někteří z vás už toto slovo třeba někdy slyšely.  Na silnici, když jedete po silnici, mnozí z vás jistě s rodiči cestují autem. A když se díváte před sebe, když vidíte na zemi záři od slunce, je to světlo.
Ono se odráží od té silnice a pak se nám zdá se, že jakoby byla všude na silnici voda.
Ale když dojedete na to místo, nic tam není. Je to jen falešná záře z pravého světla, které se říká – fata morgána. Ježíš řekl: „Vy jste slepí, vy vedete slepé.“ Měli být schopni to vidět, aby viděli, kdo je On v Jeho čase. Ale oni neviděli, protože žili v té falešné, klamné záři. A tak je to i dnes. Kolik z lidí v dnešní době, kolik dětí v dnešní době ví, kdo je Pán Ježíš Kristus?

Oni vám něco odpoví jako my známe „ježíška“ nebo „Kristus, ten, co visí na kříži, to je historie přece!“ Ach, tato jejich nerozvážnost, ona je opět falešná představa pravého světla. To je něco, co by tak mělo vypadat, ale není to ono. Nedělejme takovou chybu. Nikdo z nás, ani vy, děti. Ježíš řekl: „ Zkoumejte Písma, neboť si myslíte, že v nich máte věčný život, a to jsou ta, která o mně svědčí.“ To jsou ta, která o tom svědčí i dnes. Všimněte si, že jeho díla, činy, byly ve skutečnosti tím živým Slovem. Co dělal bylo živé Slovo a to ukazovalo, že On je tím Světlem, které bylo zaslíbeno od stvoření světa. On byl tím Světlem. Ježíš Kristus. Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka, to přicházelo na svět. Na světě byl, svět skrze něj vznikl, a svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, a jeho vlastní ho nepřijali. Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno. Jan 1:9-12 Život sám, když se narodíte, je jako slunce. Jdete stále rovnou až do západu slunce, od vašeho narození až do západu slunce do vašeho konce. Na závěr našeho povídání popřemýšlejme každý z nás nad tímto příběhem. Maminka s tatínkem a s několika dětmi jeli na výlet. Chtěli navštívit jeskyně. Aby se však dostali na úplné dno té jeskyně, museli se svézt  s dalšími návštěvníky výtahem až dolů do propasti. Když se dostali dolů, aby se tedy podívali na ten úkaz, najednou úplně všechna světla, co osvěcovala celou jeskyni, zhasla.  Vypnul se nejspíše elektrický proud a najednou nebylo možno vůbec nic spatřit. Představte si, že jste v jeskyni bez baterky, není vidět vůbec nic. Byla tam tma jako o půlnoci. A ta malá holčička začala křičet: „Aaaa!“. Křičela. Plakala. Ona byla naprosto k smrti vyděšená, že přišla taková veliká tma. Nevěděla, že přijde, neočekávala ji. Chudinka malá tápala ve vzduchu, křičela a snažila se volat na tatínka, na maminku, na úplně všechny. Tak moc ji ta temnota vyděsila a v tu chvíli i ovládla. Nemohla to vydržet, protože tak úpornou tmu ještě nikdy nezažila. A nyní pokládám otázku každému jednomu. Chceš být i ty, milý čtenáři, takto podobně nejen obklopen, ale i doslova uchopen touto temnotou světa? Je to přesně tak. Dnešní svět je ponořen do takové tmy, že sami ani nevíte, nespatřujete, kam vlastně jít, natož kudy, jakým směrem. Myslíte si, půjdu tudy, určitě nezabloudím, já to sám dokáži! Krista v tom ale absolutně nevidíte. Spoléháte jen na sebe a domníváte se, že vám postačí vaše smysly a schopnosti. Jak velký omyl tato takzvaná samo spravedlnost. A tak ta malá holčička tam stála a stále křičela, co jí síly stačily, téměř až hystericky. Ale víte, co se po malé chvilce stalo? Její starší bratříček zvolal klidným a povzbudivým hlasem ochránce. „Sestřičko, neboj se!“ A ona pohleděla tím směrem, odkud přicházel jeho hlas. A ten bratříček, protože stál přímo u toho muže, který měl vše na starosti, celou tu výpravu lidí, kterou prováděl jako průvodce až do útrob jeskyně, k ní zvolal: „Je tu člověk, který umí rozsvítit světlo!“ Óooo, jaká úleva! Je tu přece jen někdo, kdo….Sláva! Tak i my všichni jednejme stejně. Věřme Synovi Božímu Ježíši Kristu. Ano. Nevíme jak přichází. Nevíme jak, kdy, přijde. Nevíme o tom nic. Ale On je tady a může rozsvítit ta všechna světla. Ano, vskutku. On je ten Jediný. Protože jen On je Světlo.  Přesně tak. Je třeba jen Krista, aby zazářil svými světly, pak veškerá temnota bude rozptýlena. On odděluje. On z ní vytahuje. Chvála jen Jemu! On ukazuje cestu ke Světlu a následně do Světla. Moudrý člověk, který není zaslepen, bude kráčet v tomto Světle. Dnes je tu Muž. On je ten jediný! Hallelujah! On jediný má v ruce ten vypínač na světlo. Neodmítej ho. Přijmi Ho! „Budeme chodit ve světle, v nádherném světle, přijďte tam, kde kapky milosti jsou jasné, zářící všude kolem nás dnem i nocí, Ježíš, světlo světa. Pojďte, svatí světla, hlásejte, Ježíš, světlo světa….

Tvé slovo je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce.

Žalm 119:105

Ježíš k nim opět promluvil: „Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“

Jan 8:12