Jestli tě nenajdu, Pane, zahynu

Jako laň dychtí po vodních tocích, tak má duše
dychtí po tobě, ó Bože!
Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu! Kdy
předstoupím, abych se ukázal před Boží tváří?
Slzy jsou mi chlebem ve dne i v noci, když mi každý
den říkají: Kde je ten tvůj Bůh?

Žalm 42:1-3

Pán vám všem převelice požehnej, děti. Opět se setkáváme při oslavování našeho nádherného Pána Ježíše a povídání si o Něm samotném.
Ano, tato slova o živém Bohu, žalm, který napsal David. Co vystihují? Jak řekl prorok bratr Wiliam Branham – „Myslím, že se David musel nacházet ve stavu úzkosti.“
Co tedy znamená, být v úzkosti? Úzkost je něco, děti, co nás sevře uvnitř, uvnitř nás samotných. Je to něco, co uvnitř volá, křičí, a svým způsobem to i mnohdy bolí. Je to stav nouze. Bolestivá touha srdce. A obvykle je potřeba stav úzkosti, aby sestoupil Bůh k člověkovi a mohl z něj dostat to nejlepší.Když se David ocitl v takovém rozpoložení úzkosti, začal pak přemýšlet o Pánu. Mnohokrát nás Bůh zatlačí do nějakého těsného kouta, odkud se musíme podívat vzhůru k nebi a pohledět a uvidět, odkud pocházejí velká Boží požehnání. Mít žízeň, touhu,to není nepřirozená věc, děti.Bůh nám ji dal, takovou kontrolní věž, která se nachází v lidském srdci. Malý bzučák, budík.Existují dva různé druhy žízní. Existuje žízeň fyzická a existuje také žízeň duchovní. Znovu si tedy přečtěme, co řekl David:
„Moje duše žízní po Bohu, po živém Bohu…“
Vidíte,děti?, on touží po živém, skutečném Bohu! Haleluja!, ne po něčem historickém nebo po něčem, co se stalo před několika lety nebo po nějakém vyprávění, které někdo vyprávěl — ale po živém Bohu, po Bohu, který je vždy přítomný.
Dobře. Pojďme dál. Už tedy víme, že se v nás všech lidech nachází tak zvaná jedna kontrolní věž duše a jedna těla.A každá z nich je
varovným signálem potřeb té druhé. Každá z nich volá po určité potřebě.Například tělo žízní po uspokojení touhy, která je v těle; a duch touží po věcech, které se nacházejí v duši, duše po tom touží. A mnohokrát jedna z těch věcí bojuje proti té druhé. Zjišťujeme, že dnes to je stále velký problém, že příliš mnoho lidí se snaží žít někde uprostřed, mezi těmi dvěma touhami. Jedna touží po věcech světa, a ta druhá touží po věcech nebeských.

Jak to popisuje Pavel v epištole k Římanům 7:21:
„Když chci dělat dobro, zlo je nablízku.“ Měli jste už někdy takovou zkušenost, děti? — když se snažíte udělat něco hodnotného,
vyvíjíte nějaké úsilí, abyste vykonaly cokoli, co je dobré, tak zjišťujete, že na každém kroku se nachází ďábel, jen aby vás rozrušil?
Nenechte se nikdy odradit, děti. To je snaha ďábla, zastavit vás, abyste pokračovaly v činění dobrého. Chce vás zadržet, zastavit,zabránit, vše překazit avšak nehleďte na to, jen pokračujte vpřed, dělejte vše správné.Nenechte s oklamat. Jestliže si nejste jisti, jestli je to vůle Pána,podívejte se do Bibe. Slovo Boží vás vždy nasměřuje správným směrem. Amen. A pak, jestli vidíte, že to je pro vás v Božím Slově psáno, jako například hledat křest Duchem Svatým. Pojďme se podívat na příklady,o kterých se prorok zmiňuje. Ony nám nyní ukáží,jak se pokušitel snaží překazit právě to, ayste obdržli zmíněný křest Duchem Svatým.
„Častokrát narážím na lidi a oni říkají: „No, hledal jsem Ducha Svatého a nedokázal jsem Ho přijmout. Myslím, že pro mě to není.
Pokaždé, když jdu na kolena, je mi zle. Když se začínám modlit, je i špatně,jsem slabý. Když se postím, je mi zle. A když se snažím zůstat vzhůru celou noc, chce se mi tak spát, že se nemohu udržet na nohou.“ Zapamatujte si, to je ďábel, protože Bůh chce, abyste měli Ducha Svatého. To je pro všechny, kteří to chtějí. Amen. A nebo, když jste se modlili za Božské uzdravení. Druhý den zjišťujete, o čemž není pochyb, že ďábel udělá dvakrát horší váš stav než to bylo den předtím. Zapamatujte si, to je satan, který se vás snaží odvést od
požehnání, které Bůh pro vás má, satan se snaží, abyste se otočili zpátky. On se vás snaží z té cesty svést. Neposlouchejte ho! Stále se protlačujte přímo kupředu. Haleluja!
Dobře. Řekli jsme si tedy, že máme dva různé druhy žízní. Fyzickou a? Ano, výborně, děti, duchovní. Uveďme si jednu nyní fyzickou, o které nám říká David. Je to žízeň po vodě. Naše fyzické tělo potřebuje vodu. Pokud mu neposkytneme uspokojení této žízně, zahyneme. Budeme dehydrovaní a nebudeme žít.
Pokud nedokážeme obstarat vodu, abyćhom uspokojili tu žízeň, abychom uhasili tu žízeň toho našho přirozeného těla, tak brzy zemřeme. Nezůstaneme dlouho naživu.Bez jídla můžeme žít déle než bez vody. Protože postit se můžeme
i čtyřicet dnů,jako Pán Ježíš, ale bez vody bychom to dlouho nevydrželi. Prostě bychom vyschli a umřeli. Musíme mít vodu. A ta žízeň je pro nás tedy velkým varováním. A nyní, děti. Přejdeme k Dduchovní žízni. Poslouchejte znovu tato slova. „Jako jelen žízní, nebo prahne [to je ta žízeň] po potocích vod, moje duše žízní po Tobě, ó Bože. Jinak řečeno. Jestli Tě nenajdu, Pane, tak zahynu. Nemohu jít dál, pokud Tě nenajdu.“ Ó, děti! A když muž nebo žena nebo chlapec nebo dívka dostane tohoto druhu touhu po Bohu, tak se něco stane! Haleluja! Ale když k tomu přistoupíte prostě tak trochu polovičatě: a řeknete – „No, dobře, kleknu si a uvidím, co Pán udělá…“ Vidíte, vy ještě tak skutečně nežízníte. To musí být touha mezi životem a smrtí. A pak se teprve něco započne. A nic jiného nemůže uspokojit tu žízeň, která se
nachází v lidské bytosti, dokud tam dovnitř srdce nevstoupí Bůh. Pokud žízníš po Bohu, existuje pouze jedna věc, která to uspokojí, a to je setkání se s Bohem. Pokud toužíš po Bohu, je to ten jediný způsob, jak se s Ním můžeš setkat. Jestli té žízni ve vašem životě nedáte správné místo, děti, a nebudete toužit po věcech, které Bůh připravil, aby jimi tu žízeň uhasil, pak vás satan zavede k některé z jeho zahnívajících stok tohoto světa. Kdybyste nemohli najít jídlo, tak byste jedli z popelnice, rozumíte? A kdybyste nemohli najít vodu a umírali byste, pili byste z jakéhokoliv druhu kaluže, protože umíráte. Ale není k tomu žádný důvod, když žízníte po Bohu, protože Bůh je Bohem živým. Amen. On tě takovým udělal, abys po Něm mohl žíznit, po Jeho společenství. Nemůže tedy být žádná spokojenost, dokud toto Slovo, které je Bohem, v tobě nebude oživeno. Pak uvidíš Boha, Jeho samotného, jak vyplňuje zaslíbení, která v této Bibli dal. Je psáno – „Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh, a to Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.“
Bůh je svým vlastním vykladačem. Když On dává zaslíbení a vyplňuje ho, to je Jeho výklad. Uveďme si k tomuto malý příklad. Tak tedy. Jestli jsem vám slíbila, že nahraji další povídku a nyní ji posloucháte, to je vyplnění mého slibu, ono zaslíbení. Vezměte tedy Boha za Jeho Slovo a přesvědčte se sami, jestli každé Slovo v této Bibli není pravdou. Je to tak! Znát Jeho je život, tu osobu Krista, Jeho samotného.Na této skále, tohoto zjevení, je všechno postaveno. Musíte poznat tu Osobu, a nemůžete to uspokojit členstvím ve sboru. Musíte najít tu Osobu, samotného Boha,
který je dnes Slovem podle Jeho vlastního výkladu; to zaslíbení, které On udělal pro dnešek; pro ty lidi, které On se chystal mít v tomto dni. Ó, samozřejmě, lidé se vám budou posmívat a budou říkat, že jste ztratili rozum, že jste se zbláznili. Ale vzpomeňe si, z čeho oni pijí? A kde se nachází? Dokážete si představit velkou artézskou studnu, ze které tryská čistá voda a někoho tam dole u jedné z těch jímek či žump, ve kterých plavou mrtví pulci jako vyznání víry, a všechno možné a oni z toho pijí dál a dívají se nahoru a dělají si z tebe legraci? Oni si vůbec neuvědomují, díky jakému Prameni, který hasí žízeň, ty žiješ. Halelua! Živý Kristus. My máme živého Boha, ne někoho, kdo zemřel před dvatisíci lety a zůstal v hrobě. Známe toho, který znovu vstal. Židům 13:8 říká, že On je tentýž včera, dnes i na věky. Ten stejný Duch Svatý, který padl o Letnicích, je tím stejným Duchem Svatým, který je teď tady. On je tím uspokojujícím dílem, protože je Slovem. Je to tak. Duch Svatý Slovo napsal. On to Slovo vykládá. Bible říká ve druhé Petrově, že Duch Svatý napsal Bibli. Muži v dávných dobách byli puzeni Duchem Svatým a napsali Bibli.Ty nedokážeš uspokojit tu svatou žízeň ničím menším než Bohem, jím samotným, žijícím
v tobě, v osobě Ducha Svatého. Vzdělání, kultura, členství v církvích, přináležitost k nějakému společenství, aj.
Všechny tyto věci jsou velice dobré. Ale ony zcela určitě neuspokojí tu svatou touhu — neutiší tu svatou žízeň. Boha poznáte jen díky prožití. Nemůžete to do sebe dostat pomocí vzdělání. Musí se to ve vás narodit. Je to něco, co vám dává Bůh. Dokud se nesetkáš s tou osobou Ježíše Krista — to je ta jediná věc, která tě může skutečně uspokojit. Emocí toho niky nedocílíte. Na úplný závěr, děti, ještě jdna ukázka pro vás. Můžete pít kolu, můžete pít, cokoliv chcete, ty slazené perlivé vody, sirupy a podobně. Není tu všaknic, co by uspokojilo tu žízeň tak, jako dobrá čerstvá studená pramenitá voda. Ta tu žízeň utiší. Všechny tyto ostatní věci jsou náhražky. Jak ve fyzické, tak i v duchovní rovině. A tak, proč bychom měli chtít brát náhražku, když existuje opravdový křest Duchem Svatým, který uspokojí každou žilku a každou touhu v lidské
duši! Potom se můžeš klidně postavit smrti tváří v tvář. Jak to řekl ten velký apoštol Pavel: „Ó, smrti, kde je tvůj osten? Hrobe, kde je tvé vítězství? Ale díky buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista.“ To je prožití, bratře, sestro!

Milujete Ježíše? Milujete Ho z celého srdce? Copak není On nádherný? Copak On neuspokojuje? A teď zavřeme oči a zpívejme kásnou píseň právě o touze po Něm.

Jako jelen má duše touží po pramenech čistých vod. Jen Ty jsi touhou mého srdce, Pane, přijmi chválu mou. /:Tys mou silou, Ty můj jsi štít. Jen v Tobě duše má smí se skrýt. Jen Ty jsi touhou mého srdce, Pane, přijmi chválu mou.:/