Nenadálý a tajný příchod Pána Ježíše

Bylo to na jednom z rančů, kde veliké přepravní společnosti té doby nakupovaly svůj dobytek, vyháněly ho do hor a pak, když se narodila telata, sháněly všechna zvířata na podzim dolů do údolí a vypalovaly na nich znamení. Některé staré kusy a býčky prodávaly, jiná stáda si ponechaly. A v tomto čase se na jedné farmě odvíjí, milované děti, náš příběh.
Majitel a správce tohoto ranče měl asi pět dcer. Byly to samé pěkné ženy, mladé, svobodné dívky. Žila tam s nimi také jedna další slečna, sestřenice těch děvčat, protože její otec a matka, již oba zemřeli a tak ona přišla, aby bydlela u svého strýce.

Děvčata, která byla její sestřenicí, ó, děti, ona byla samé ozdůbky, líčení se, šátečky a o nic jiného nejevila vůbec žádný zájem, jen aby vypadala krásně. S touto malou, bídnou dívkou, jejich sestřenicí zacházely všechny doslova jako s dobytkem. Všechnu těžkou práci uvalily na ni. Ona myla nádobí, tahala vodu, krmila dobytek, kydala hnůj, na cokoli si vzpomenete, všechnu tu práci na tomto jejich statku zastávala úplně sama a bez jejich pomoci. Ony stály vždy jen kolem a pěstovaly si nehty, dělaly si manikúru, a malovaly se rtěnkou a upravovaly se, až velmi moc úzkostlivě.

Obzvláště se tato jejich touha po kráse zevnějšku zintenzivněla, když se dozvěděly, že z jedné velké a bohaté přepravní společnosti přijede navštívit jejich farmu mladý, svobodný syn. Ó, ony si nakoupily spoustu pěkných šatů! Ó! Oblékaly se a chystaly na jeho příchod! A každý večer se mluvilo jen o tom, jak okouzlit a svést svojí krásou toho mladého zámožného muže, a jak se za něj provdat a tím se stát spolumajitelkou ranče, protože syn všechno zdědí. A tak se horečně připravovaly na příjezd návštěvy.

A tak vidíte, děti, musí se vždy a ve všem podniknout nějaká příprava. Někdo se připravuje tím, že se připojí k církvi či odříká nějaké vyznání či podobné jiné věci, které nejsou vůbec podstatné. Musíme mít Olej v našich lampách. Ducha Svatého ve svých srdcích! To říká Bible! Haleluja! Samotný oděv nestačí. Když slyšíme – „Postavíme velký kostel. Budeme patřit k lepší denominaci. Postavíme Pánu píšťalové varhany. Uděláme plyšová sedadla.“ Toto není to, co Bůh požaduje. Amen!

Bůh vyžaduje spravedlnost svého Syna Krista Ježíše. To je Jeho roucho. Protože Bible říká: „Bílé roucho, do kterého se oděla, je spravedlnost svatých.“
Tato děvčata si myslela, že budou připravena na příchod toho mladého muže. Samozřejmě, a tato naše bídná sestřenice, vypadala jako služka pro ty všechny tam. Ale, děti. Byla to krásná žena, i když mezi nimi nebyla braná v úvahu, nebyla jimi pokládána ani za jejich příbuznou.
Nazývaly ji všelijak, nenáviděly ji, posmívaly se jí a toto je pravdivý obraz skutečné Kristovy církve dnes.
A tak tato malá chudinka pokračovala prostě ve své práci dál. Nenechala se vůbec těmi ostatními rozptýlit, hleděla si jen své práce. Pokorně a tiše sloužila.
Sestřenice tedy očekávaly na mládence, který si chtěl vybrat svoji manželku. Ale nevěděly, že on byl již tolik otrávený a znechucený těmi holkami z města, které jen postávaly a parádily se, a, ó, víte, držely se v blízkosti barů a jezdily v Cadilacích, a jiných prostředcích. On takovými ženami byl již unaven. Uvažoval ve svém srdci: „Pojedu na západ a vyhledám si opravdovou dívku, která bude skutečnou matkou pro mé děti. Ať je to někdo zcela nezávislý na těchto kruzích šicích kroužků a společnosti, a věcech, ať je to opravdová matka.“ A Co nalezl, když přijel na náš ranč? Děti! Tu stejnou věc, kterou odsoudil už jinde. Ach.

Uvažujme o tom, jestli Pán Ježíš najde církev nebo pouhou denominaci, pouze „církev“ podle jména, bez Oleje v lampách, nepřipravenou k odchodu. Ó, mají pěkné šaty. Ale Bůh o to nestojí. On má zájem o jednotlivce. Mohou mít nejlepší pastory, mohou mít nejlepší výbor Diakonů, ale On má zájem o tebe s Olejem. On přichází, aby vychvátil tento Olej a Nevěstu odsud.

A zatím co on, ten muž, hleděl na ně, pozoroval ty dívky sestřenice jak se před ním předvádějí, cítil se urputně sklíčen. A této noci se konalo něco na způsob rock-and-rollu. A měli uspořádat jeden z těch velkých mejdanů pro něj a chystali se i tancovat.
Ale ten mladík, děti, on byl tak velmi znechucen kvůli tomuto zmatku. On hledal opravdovou dívku, nic jiného, a proto se vytratil z toho večírku ven.
Tak je to i s jiným Synem, o kterém víme. Jiný Syn – Kristus Ježíš vejde do vaší církve. On… Syn Boží, On přijde. Rozhlédne se dokola. Uvidí, že jste hezky oblečení. Pozná, že jste dobří členové místního sboru. Ale On se dívá na úplně něco jiného.
A tak, když se mladík rozhlédl, za chvíli byl tak znechucen, že se mu chtělo zvracet. A vyšel ven ze dveří.

Procházel se venku, kráčel v měsíčním svitu a tu najednou uslyšel někoho si pobroukávat nějakou melodii. Rozhlédl se. A tam naproti šla ta malá dívka nesoucí velkou mísu pomyjí, za temné noci, úplně bosá, šla ven vylít zbylou vodu ze špinavého nádobí. Jakmile ji uviděl, jako kdyby něco řeklo: „To je ona. Toto je ona!“ A tak se jí postavil do cesty. A když ona… Právě když šla kolem ohrady pro dobytek, jakže, a tam stál on. Málem se zhroutila.

On řekl: „Dobrý večer.“ A řekl: „Jak se jmenuješ?“ Řekla mu, jak se jmenuje a bylo to totéž příjmení, které měl onen šéf na ranči. Řekl: „Pak tedy nechápu, jak to je… Je to tvůj otec?“

Řekla: „Ne, není. Jsem sestřenice. Můj otec a můj strýc byli bratři. Mám jen stejné příjmení. Ale jinak, je to můj šéf.“

Děti. Můžete mít jméno sboru, můžete mít jméno Církev Shalom nebo i jiné, můžeš být metodista, nebo do jakékoli církve, kdo chodí. To není to, přátelé. Vidíte? Je to něco jiného. Je to tvůj charakter. To je to, na co hledí Bůh. Je to charakter, na co hledí Bůh. A nikoliv pouze pozemský charakter, nýbrž charakter Svatého Ducha. „Tato znamení budou provázet ty, co uvěří,“ řekl Ježíš v 16. kapitole svatého Marka.

Nicméně, naše mladá sestřenice byla z toho tak vyvedená z míry, že on k ní promluvil. A sklopila svou malou hlavu a vběhla do domu.

Mládenec na farmě zůstal další týden nebo dva a pozoroval vše kolem dokola. Nic víc už neřekl, jen ji pozoroval. A oné noci před svým odjezdem… Měl odjet následující ráno. Uspořádali další veliký mejdan. A on ji hledal, ale nemohl ji najít. Věděl, že bude mýt znovu nádobí, a uklízet, prát, dávat prasatům, cokoli jí poručili, on to věděl, jak s ní zacházeli a jak se k ní chovali.
A někdy je to totéž s opravdovou Církví Boží, která musí vzít na sebe špinavou práci, hanlivá jména, a je na ní házeno vše, co je podlé. A ona je ten velký, poskvrněný pták. Všichni ostatní ptáci se kolem ní shromažďují a vrhají se na ni. Je to tak. Její jméno je ale v Beránkově knize života. Jednou roztáhne svoje veliká křídla k odletu. Ona je připravená. Tyto skvrny znamenají, že byla pokropená krví Kristovou. Vidíte? Četli jste o tom ve vaší knize, v Bibli.
A tento chlapec zastihl tuto mladou slečnu, když opět vycházela ven. Řekl ji: „Pozoroval jsem tě. Neví o tom nikdo, jenom já.“ Řekl: „Přijel jsem si zde vyhledat manželku. A ze všeho, co jsem zde viděl, pouze ty jsi splnila tyto požadavky.“ Ó, děti!Jak se asi ona nyní cítila? Syn tohoto velkého muže ji nyní žádá, zda by se stala jeho ženou. Haleluja!

Jen si představte, děti, co musely tyto dívky prožívat, když vykoukly oknem a uviděly, jak se on drží za ruku s touto malou, opovrženou sestřenicí, ten muž, jehož se pokoušely okouzlit pomoci jejích nádherných ozdůbek a šatů, a svým výstředním chováním.

A on řekl: „Chtěla by sis mne vzít?“

„Ó,“ řekla, „Pane, nejsem toho hodná.“

Stejně tak to cítí pravá Nevěsta Kristova: „Nejsem toho hodná. Mohu… Kdybych jen mohla pomývat Tvé nádobí, to mi stačí.“ Chceš zaujmout toto místo? Chceš mýt nádobí po Večeři? Svolíš, aby ses jmenovala fanatik? Nebo jsi ochotná jít cestou s těmi několika opovrženci? Svolíš k tomu?
Jsi ochoten ve svém zaměstnání být označen takto: „Máme zde muže, je to náboženský fanatik, protože nepije, nekouří, netančí, nechodí za ženami?“ Je zde žena, která má skloněnou hlavu, chodí jako ovce. Ona se ani nepřipojí k našim kruhům? Je zde dítě, které nechce vyzkoušet cigaretu od ostatních spolužáků, kteří si ho dobírají a smějí se mu, že je zaostalé a srab? Je zde dítě, které ustojí tyto narážky a posměch pro Pána Ježíše? Je zde kluk či děvče, kteří se nebojí říci ostatním dětem, ne, nebudu a nemluvím sprostě, protože věřím tomu všemu, jak mne rodiče učí a vedou tak jak říká Bible a jsem jim poslušný?
Jsi ochoten podstoupit takovou cestu, připravit se na příchod Páně? Pokud ano, budeš Jej očekávat, když přijde. Budeš se radovat z Jeho příchodu. Nebude to hrozná věc. Bude to ten nejkrásnější moment, na jaký jen můžeš pomyslet, příchod Pána Ježíše. „Všichni, kdo milují Jeho zjevení se.“

A proto, když on odjížděl, řekl jí, že se vrátí ve stanovenou dobu. Řekl: „Když začneš pozorovat…“ Bylo to v zimě. Řekl: „Když zpozoruješ, že začaly pučet stromy a keře a jiné věci se začínají probouzet k novému životu,“ řekl, „přibližně na jaře se vrátím.“

Ta dívka, děti, vydělávala jen velmi málo peněz za svou práci. Ale šetřila každou jednu korunu. Proč? Připravovala se na svatbu. Šetřila své peníze na svatební šaty. Protože on řekl: „Budeme mít svatbu přímo tady na ranči, až se vrátím.“ Šetřila tedy své peníze po celý rok. Byla šťastná. Nevadilo jí mytí nádobí. Nevadilo ji žehlení prádla nebo zametání dvora, ať už to bylo cokoliv. Byla zasnoubená se šéfem ranče.

Bratře, sestro, proč se staráš o to, co říká tento svět? Proč se staráš o to, jestli jsme opovržení a odmítnuti tímto světem? Je psáno – „Blahoslavení tiší, neboť oni obdrží v dědictví zemi.“ Šéfův Syn Kristus Ježíš jednoho dne přijde a my odejdeme na Svatební večeři. Pak na tom tedy nezáleží, když miluješ Jeho zjevení se?

Míjely dny. Její sestřenice se ji posmívaly o to více, tancovaly kolem ní, a dělaly všechno možné, aby ji zesměšnily a ponížily. „Nu,“ říkaly, „ty bídná hloupá padavko! Copak nevíš, že on… Jakže, on je stejný jako všichni ostatní muži. On si z tebe jenom tropil žerty.“

Ale Syn Boží, děti, si netropí žerty. „Nenarodí-li se člověk znovu, nemůže nikterak…“ Nezajímá mne, jak pěkně vypadáš, do kolika církví patříš, jaké máš postavení ve své zemi. Můžeš být politik. Můžeš být ve vládě. Můžeš být v Katolické, Presbyteriánské nebo jakékoli jiné církvi. Ale zde platí: „Nenarodí-li se člověk znovu, nemůže vejít. A tato znamení budou provázet ty, kdo uvěří.“ To je Jeho Slovo.

A tak konečně nastala ta hodina, kdy začala sledovat, jak se na stromech ukazují poupata. Věděla, že tu bude její milý, co nevidět. A on řekl: „Pokusím se to udělat při západu slunce, abych se s tebou oženil.“ A každý večer při západu slunce se přichystala, oblékla si své skrovné svatební šaty a čekala před bránou.

Její sestřenice přicházely stále za ní a nadále se jí , vysmívaly říkajíc: „Ty bídné, hloupé, negramotné dítě. Uvažuj, že ten muž, který vlastní… On je vlastně prezidentem této společnosti, myslíš si, že se ožení s takovou umývačkou nádobí!? Cha, cha, cháááááá, to určitě, s tebou!“

Bůh se nestará o to, jak velkolepé jsou tvoje představy. On je Vlastníkem všeho zde na světě. A proto, On si přeje počestnost. On si přeje něco ryzího.
A tak v ten večer, zatímco tam opět stála, a ony se jí opět posmívaly, a říkaly jí, že je hloupá. Najednou všechny uslyšely dusot koňských kopyt. Co se to jen děje? Co je to za zvuk? Z návrší jede kočár. Koňský vůz, s otevřenou střechou. A koně jen ržají a přibližují se. Napříč návrším přijel tento kočár a zastavil se před bránou. A ona běžela naproti. Řekla: „Byla jsem si jistá, že přijedeš.“

Ó! Tak to má být s dnešní Církví.

Padla mu do náruče, a on řekl: „Moje milá, měl jsem zde na ranči nasazeného muže od té doby, co jsem odsud před rokem odjel, který mi přinášel zprávy o všem, co jsi dělala.“

Ano, děti. Bůh má nasazeného Muže i zde, On se jmenuje Duch Svatý. On zná tajemství vašich srdcí. Ví vše, co jste učinili nebo co si myslíte. On říká Otci vše, co činíte. On předává poselství tam a zpět.

On řekl: „On mi přinášel zprávy, že ty jsi očekávala a pracovala, trpělivě ses lopotila, očekávajíc mého příchodu. Nu, bylas dlouhou dobu otrokyní, ale nyní dny tvého otroctví jsou ty tam. Přivezl jsem s sebou kazatele, který se nachází pod tímto růžovým mřížovím, a ty se staneš mou manželkou.“ Políbil ji, nasadil ji na prst svatební prsten, vzal a posadil jí vedle sebe v kočáře, a objal rukou. A odjeli odtamtud hledat ten nový, veliký palác, kde by mohla žít jako jeho nevěsta.

Proč? Protože ona byla připravena. Ona žila a byla takovou ženou, jakou si on přál. A všechno se to stálo v okamžiku.

A tento nenadálý, tajný příchod Páně, o kterém tento svět vůbec neví, ale my o tom víme. Je to tak blízko. Nechtějte být jako ty sestřenice, které nakonec zůstaly zanechané, a odešly s hanbou. Buď jako ta, která se připravila a uchovala svoje ctnosti, a očekávala příchod Pána Ježíše, protože Vytržení Nevěsty bude tajné a nenadálé, jak říká Bible, Pán přijde jako zloděj v noci.