Ozdoba nevěsty

Když tedy došla řada na Ester, dceru Abíchajila, strýce Mordokajova, kterou Mordokaj přijal za dceru, aby přišla ke králi, nepožadovala nic než to, co určí královský eunuch Hegaj, strážce žen. A Ester se stala nositelkou milosti v očích všech, kteří ji viděli. Ester byla vzata ke králi Achašvérošovi do jeho královského domu v desátém měsíci, to je v měsíci tebetu, v sedmém roce jeho kralování.

Ester 2:15-16

Milé děti, tak ráda se s vámi opět setkávám při našem dalším vyprávění na přání a tentokrát zazněla prosba z úst naší Viktorky, která si přála povídku o Ester.

No, není divu, vždyť snad všechny dívky útlého a mladého věku touží, aby se staly princeznami či královnami. A tak z tohoto příběhu uvidíte, jak jedna tichá a na první pohled možná přehlédnutelná chudá židovská dívka, se za jednoho krále provdala.

A možná pro vás všechny ostatní, děti, bude tento skutečný příběh z Bible zcela novým a nepoznaným, než jste doposud slyšely z mnoha ostatních vyprávění o královnách, které popisují smýšlené pohádky pro děti.

A tak nastavte všichni svá ouška a zaposlouchejte se do povídání a pak až skončíme s tímto přenádherným příběhem, dám vám všem nepovinný úkol 😊a to, najít rozdíly mezi opravdovou a skutečnou královnou a tou falešnou a nepravou.

Výborně! Pak všechny vaše odpovědi můžete sepsat a přečíst je rodičům, aby vás pochválily za mne!

Jdeme na to.

V dávných časech za vlády Médů a Peršanů na hradě Šúšanu žil jeden Judejec jménem Mordokaj. Byl vychovatelem Hadasy, neboli Ester, dcery svého strýce. Ester už totiž neměla otce ani matku. Děti, jak říkáme, dětem, kteří ztratí své rodiče a zůstanou opuštěni?,víte to?, ano, správně, jsou to – sirotci. Tak i naše Ester. Byla to dívka krásného vzezření a hezkého vzhledu a při smrti jejího otce a její matky ji tedy Mordokaj přijal za svoji dceru, vychovával ji, staral se o ni jak nejlépe uměl. V tom dni tam žil i jeden významný král, jeden z největších králů na světě, který se jmenoval Achašvéroš. A tento král pořádal veliký svátek. A jako i důležitý král, měl po svém boku i svoji královnu. Jeho královna se jmenovala?, velmi dobře, byla to Vašti. Po nějakém čase my budete příběhy povídat zase vy, děti, tak moc jste šikovné! A nyní, co můžeme říci o této jeho královně Vašti, děti?

Zkusím vám napovědět, abyste si začaly dělat i malé poznámky k vašemu nepovinnému úkolu 😊 jen malinko tedy prozradím. Tak tedy Vašti. Ona byla, děti, velmi nádherná, co se týká zevnějšku. Její oděv i vzhled připomínal malované vajíčko. Nevím, proč mi přišel na mysl zrovna tento příklad, ale podívejme se blíže, co tím míním. Malované vejce, nebo i jinak řečeno kraslice, jak už jsme ho určitě všichni někdy viděli, ono je ozdobené a namalované nikoli samo o sobě, ale rukou lidskou. Je tolik nádherné, veseléa na svémpovrchu ono až září spoustou barev, jedna přes druhou se překrývají, vyčnívají, jsou zdůrazněné jakékoli prvky a motivy, aby to vejce zcela a nejlépe všechny zaujalo. Když však položíte vedle sebe toto jedno vejce lidským úsilím nabarvené a to druhé, to přirozené,původní a originální, tak jak ho Pán stvořil. Které na první dojem kohokoli upoutá či zaujme? No, ano, to výstřední vejce. Ono přímo volá po tom, aby si ho majitel odnesl k sobě jako nějakou trofej. Tak i tato královna Vašti, ona zaujmula svojí krásou. Její barva vlasů, snad mohla být jako černé nebe, lesknoucí se jako když se měsíc odráží od hladiny moře, možná i snad měla dlouhé namalované řasy a barevné stíny na víčkách jako paví oko na pavím peří, taktéž mohla si nanášetčervenou rtěnku či lakovat nehty na mnoho barev jako když se chameleón přizpůsobuje svému okolí. Ať už to bylo tak či onak, královna Vašti si myslela, že toto vše naprosto a zcela jistě stačí, aby mohla být takto krásná a nádherná pro svého muže a krále. Zbytek jí už nezajímal. Jen starost a péče o svůj vzhled neboli zevnějšek.

Ale děti, co vy si myslíte?,byl král spokojený jen s tímto přenádherným úkazem své manželky?, bylo to pro něj vskutku dostačující? Někdo ví, někdo přemýšlí.

Nooo, uvidíme.Poslouchejme tedy dál. A tak král Achašvéroš si v ten veliký a slavnostní den nechal zavolat svoji milou ženu a velmi zatoužil, aby i ona usedla vedle něj na trůn a byli takto společně. Ale, co to? Co se stalo? Každý z nás by se domníval, že jeho žena a královna s radostí přeci přijme královo pozvání a bude pokorná a milá, sloužící svému muži, těšící se z královy přízně, tak jak jsme si říkali v povídce Mistrovské dílo rodiny, o ženě, která pochází z muže. Vzpomínáte? Ó, děti, nyní ale představte si, že královna Vašti to vřelé a milé pozvání ze srdce svého muže, jednoduše odmítla!

Poslala sluhu se vzkazem, kde řekla: „Vyřiď okamžitě mému choti, ty otroku, že se nesnížím na takovou úroveň a k takovému troufalému a ponižujícímu kroku, jako tento. Já!!!, abych měla jít na nějakou slavnost?,teď, když ještě zbývá pár minut než se mi připraví má dokonalá a voňavá koupel, aby má pleť byla hebká, vláčná, alabastrová a jemná?! Noo, to ani náhodou!, ne, nepůjdu na žádnou slavnost, mám důležitější věci na práci!, možná až jááá budu chtít, tak dám jááá vědět králi! Já jsem královna!!!! A tak jdi a okamžitě vyřiď králi: „Nepřijdu!“ a také mu pověz jasně a důrazně, ať už ho ani nenapadne po mně cokoli takového chtít!, dívat se na nějakou sebranku, která tam jen povykuje a cosi oslavuje!, Ne, nikdy!, toto vyřiď! A zmiz mi z očí!Otočila se k poslovi zády, a ještě si navíc drze a s velikou urážkou ve svém srdci, dupla na protest svoji nohou!

Ó, aj! služebníkovi se až nad tímto výstupem královny, zatajil dech! Otočil se tedy rychle ke dveřím a potichu a mlčky se vytratil, vycouval z královniny komnaty.

Ó, děti, až i mně se srdce tímto jednáním královny Vašti lehce zachvělo!, sledujete, jak nezáleží na té lesklé zevní pomalované skořápce toho pomyslného vajíčka?

A tak komorník nebo sluha se odebral se vzkazem královny před krále. Když mu sdělil slova královny, která vyřkl se skloněnou hlavou a ve velikém studu, král náhle povstal ze svého trůnu, s údivem a překvapením ve svých vladařských očích a jen zalapal po dechu. I přesto, že to byl, děti, král, on zareagoval na to, co uslyšel v prudkých emocích, vzplanula v něm zloba neb jistě ho tato odpověď manželky velmi rozhněvala a jistě i rozesmutnělo velmi jeho srdce. Tu král promluvil k mudrcům znalým časů, neboť králova záležitost se takto řešila přede všemi znalými nařízení a práva. „Co se má podle nařízení provést s královnou Vašti za to, že nejednala podle výroku krále Achašvéroše, který jí byl sdělen?“Nato řekl jeden rádce jménem Memúkan před králem a knížaty: „Nejen proti samotnému králi se provinila královna Vašti, nýbrž proti všem knížatům a proti všem národům, které žijí ve všech provinciích krále Achašvéroše. Neboť jednání královny se donese ke všem ženám, takže ve svých očích budou pohrdat svými manžely, až si řeknou: „Král Achašvéroš přikázal, aby před něho přivedli královnu Vašti, ale ona nepřišla.“Pohrdání a rozhořčení bude víc než dost. A tak všichni mudrcové krále daly hlavy dohromady a vydali vážné nařízení.Vašti už před krále Achašvéroše nepředstoupí, a její královskou hodnost, nechť dá král jiné, lepší ženě, než je ona. 

To je ale rozhodnutí, co, děti? Vašti je zbavena trůnu, král ji odvolal, a tak, co dál?, zůstane tedy král na svém trůnu osamocen?

Ó, jak už jsme zmínili na začátku, děti v tom našem jednoduchém podobenství, je zde ještě to druhé, krásné a přirozené vejce, které je sice nevýrazné na svém povrchu, ale?, co se asi ukrývá uvnitř toho vajíčka, co se z něj vyklube? Jste zvědaví, jaký je tam skrytý život? Nahlédneme spolu dovnitř?

Tak pojďme! Poté tedy, co král souhlasil s návrhem, nechal rozhlásit po celé zemi, že si hledá novou manželku. Povolává všechny mladé panny, ze kterých si jednu vybere. Sešlo se v paláci mnoho a mnoho nejrůznějších nádherných žen, děti, jedna byla krásnější než druhá. Do paláce přišla také jedna další dívka. Bylo to mladé děvče. Velmi jemné, tiché a také působilo dojmem, že je snad i odstrčená. Ano. A to je to naše vajíčko, naše milá Ester, děti. I ona přišla na posouzení jako ty všechny ostatní ženy. A tak co se dělo dále? Všechny ty dívky než předstoupily, než vůbec mohly předstoupit před samotného krále, ony se musely očistit, musely se umýt, vykoupat, navonět se, ozdobit se….všechny ty ženy se tedy upravily, aby vypadaly pěkně, když měly předstoupit před krále, abyjen jednu vybral, posoudil ji a potvrdil za svoji ženu. A tak, co naše Ester, děti?, jak ona v tomto kadeřnickém a kosmetickém salónu obstála?

Představte si, děti, že Ester, ona tam ani nevstoupila, ona naprosto vše odmítla! Všechny tyto foukané, všechna ta líčidla, voňavky, náhrdelníky, šerky a kdo ví, co, ona absolutně vše odmítla, a chtěla předstoupit před krále přesně taková, jaká byla. Nechtěla vůbec žádný make-up, žádné fíkové listí, absolutně nic z toho.Ester, děti, ona byla tím dokonalým, originálním a přirozeným vejcem, které nepotřebovalo žádnou úpravu vnější skořápky.

To, co se ukrývalo pod ní, pod tou skořápkou vejce, ó, děti, to se projevilo právě před králem, který tím byl zcela okouzlen.

Dnes už víme,co to je, a i Bible nám to říká. Ano. Její nitro obsahovalo více než onen povrch skořápky – ona byla, děti,  znovuzrozena a její charakter obsahoval vlastnosti neboli ovoce Ducha Božího – pokoj, radost, shovívavost, trpělivost, dobrota, mírnost, příjemnost, pokora, skromnost, láska jeden k druhému, odpuštění, laskavost, víra…..Amen! Moc Ducha Svatého, který činí, že lidé žijí zbožně. Tak jako Ester. A právě ona, jediná z těch všech panen, se nakonec stala manželkou, kterou si vybral sám král. On nehleděl na její oblečení, on nehleděl na její styl, ho upoutala krása vnitřní, krása Ducha Svatého. A právě to byla ta jediná ozdoba dokonalé nevěsty.

Haleluja!

Pán vám všem žehnej, děti!